Zase se podařilo! Když jsme se na začátku května seznámili s kritérii pro splnění závěrečné práce, připadal nám termín 29. května daleko a rozsah práce nijak dlouhý. To přece nic není, najdu téma, na něco se zeptám a “vygůglím”…., se ozývalo. První problémy nastávaly již při sestavování otázky. Aby byla smysluplná, aby byla dostatečně plodná, aby mě bavilo na ni hledat odpověď … Pak se do toho nasunul týden na škole v přírodě a začalo jít do tuhého. Čas na práci jsme při vyučování dostali, ale začal nějak víc utíkat. Najednou bylo co dělat i doma, přepisování, opravování, přemýšlení. Uvědomování si, zda to, co píšu, odpovídá na mou otázku a zda rozsah není moc dlouhý či krátký. Pak již “jen” napsat závěr, kde nejenže odpovím na otázku, ale i popíšu, co mě překvapilo, co nového jsem se třeba i sám o sobě dozvěděl. A hotovo! Nejzajímavější byla po dokončení práce reflexe, kdy každý za sebe popsal úskalí, která v průběhu práce musel překonat, co mu pomohlo, jaké “aha” mu z toho plyne. Tyto mluvní projevy jasně dokazují dovednosti a kompetence, každého z nás. Teď již jen obhajoba před čtvrťáky, učiteli a rodiči a jsou z nás absolventi 2019!
