Halloween nebo Dušičky?

Venku prší,  je už chladněji, dřív se stmívá, listy opadávají, stále mají ale krásné podzimní barvy. Je začátek listopadu. V minulých dvou týdnech u nás ve škole proběhly dvě velké akce: připomínka halloweenu a dušičkový lampionový průvod.

Halloween, tento západní svátek, který známe většinou jako rej kostlivců, duchů a strašidel, nepatří úplně do naší kultury. Děti ho mají ale rády, patří k anglo-saské kultuře, ve škole učíme anglický jazyk, a tak jsme se rozhodli přistoupit k němu trochu jinak. Naší snahou bylo ukázat jim původ tohoto svátku a především ho oslavit radostí, hrou a zábavou. Rozhodně nechceme děti strašit a podporovat je v nevkusných a kýčovitých maskách, dekoracích a výzdobě školy. Chceme, aby vnímaly halloween jako příležitost k radosti a vzájemnému spojení.

Na druhé straně jsou tu v tyto dny Dušičky, které jsou v naší zemi tradičním svátkem spojeným se vzpomínáním na zemřelé. Díky podzimnímu období se jeho oslava přirozeně nabízí. V listopadu se příroda chystá ke spánku, listy padají, a připomínají nám tak cyklus našeho života. Dušičky jsou více o zamyšlení, vzpomínání na naše blízké. Osobně je vnímám jako svátek niternější, hlubší.

V životě je čas zábavy a radosti a také čas ztišení. Proto jsme se rozhodli udělat dvě akce a rozdělit je jasně podzimními prázdninami. Tím jsme tedy oddělili anglosaskou tradici halloween od naší vlastní tradice Dušiček. Děti tak mohou slavit a radovat se dvakrát, každý svátek na svůj způsob. Letos jsme to takto pojali poprvé a v příštích letech to chceme ještě více prohloubit: první akci pojmout jako zábavu a druhou ještě více jako zamyšlení a zaměření na hodnoty života.