Archiv autora: Kristina Hořáková

Ani ve ztížených podmínkách distančního vzdělávání jsme nezapomněli na důležité svátky, Velikonoce a Den Země. Velikonoce byly v současných podmínkách trochu posmutnělé a jejich oslavy omezené, zaměříme se tedy na týdenní téma věnované Dni Země. S prvňáčky jsme přemýšleli, co nám vlastně Země dává, proč je pro nás důležitá, dokázali jsme na dálku tvořit ve skupinkách myšlenkovou mapu. Četli jsme příběh o Modré babičce, která je k nám velice štědrá, ale kvůli nám, lidem, je hodně nemocná – krmíme jí odpadky a jedovatými látkami, nakládáme nehospodárně s jejím bohatstvím. Děti následně vytvářely obrazy z přírodnin a napsaly Zemi – Modré babičce – přání k svátku. Někteří nezůstali jen u přání, ale připojili ruku k dílu a něco dobrého pro Zemi i udělali.

Chcete vědět, jak asi probíhá takový domácí učební den? To by asi měli napsat spíš rodiče, nebo samotné děti. Předpokládám, že si nejprve vytisknou denní plán:

Zjistí, co je ten den čeká, připraví si potřebné pomůcky, sešity, pracovní listy a rozvrhnou si, čím začít a jak dál postupovat. Hotovou práci vyfotí a zašlou na Disk. Než si pohrají a vyvětrají se, paní učitelka (většinou) zkontroluje zaslanou práci, napíše k ní komentáře – “Výborně, správně”, “Pozor, tady ti něco chybí!”, “Tohle písmenko píšeš nějak zvláštně, natrénuj ho ještě samostatně” “To zní moc zajímavě!” – a připraví jim plán na další den.

A tohle je ukázka práce, kterou děti zvládly v minulém týdnu – od všeho trochu, matematika, práce s textem, psaní, čtení, poznávání přírody, velikonoční tvoření:

Doufám, že děti úkoly baví a zvládají je takto s úsměvem :-).

I před karanténou i nyní mohou děti spoustu nového objevit venku v přírodě. Třeba bychom ke konci karantény mohli vyměnit ”domácí školu” za ” lesní školu”? 😉

Milé děti, milí rodiče,

nemůžeme prezentovat výsledky své práce ve škole, na nástěnkách či na výstavce, tak využívám tuto možnost, abychom se mohli potěšit výtvory jednotlivých z vás. Zadání znělo “nakresli nebo vytvoř z jakéhokoliv materiálu ptáčka nebo jeho hnízdo, případně obojí”. A takto nápadité děti (a někteří rodiče) jsou:

Těším se, až přiletí další 🙂 !