První část projektového dne strávili třeťáci v učebně první třídy s paní vychovatelkou Ivou Jindrovou. Už ze školní družiny víme, že má blízko k rostlinám a přírodě vůbec; dnes však měla dost prostoru na to, aby nám kromě popisu jednotlivých činností svázaných s péčí o zeleň i nabídla i ucelený přehled zahradnických profesí. Na mnoho schopností a dovedností, které zahradníci ke své práci potřebují, jsme spojenými silami dokázali přijít sami, ale i tak nebyla nouze o překvapení. V praktické ukázce jsme poznávali větve opadavých i neopadavých stromů a keřů, a dozvěděli se o nich ještě mnoho zajímavého. V menších skupinkách jsme potom k obrázkům rostlin přiřazovali jejich názvy a semena, a k více než polovině z nich se nám povedlo najít i písničku nebo říkadlo, ve kterých se o nich mluví. Mimochodem, což takhle dát si špenát?
Po svačině nás už přímo v naší třídě čekala paní Vlková, projektová manažerka pracující na Ministerstvu zdravotnictví. Od ní jsme se dozvěděli nejen, podle jakých kritérií dává projektový manažer dohromady svůj tým, jak se postupuje od nápadu k jeho uvedení do praxe, a odkud se peníze na podobné projekty berou, ale také, kolik práce a peněz je potřeba k vytvoření ambulantních „domečků“, které pomáhají dětem s problémy trávit co nejvíc času doma a ve škole místo v nemocnici, a kteří profesionálové budou v těchto domečcích pracovat.
Posledním bodem programu byla reflexe. Při ní si každý žák vybral dvě libovolné profese, které mezi sebou porovnával, a potom se hlouběji zamyslel nad jedním povoláním a zvážil, nakolik a proč pro něj je či není vhodné.
