My druháci dál objevujeme včelí svět, ale zejména jeho souvislosti se světem lidí. Vyzkoušeli jsme si, jaké to je, sbírat zrníčko k zrníčku, všichni společně, přes různá úskalí a překážky, abychom získali sladký nektar – šípkovou marmeládu. Prodírali jsme se trním a hložím, pečlivě každý šípek ořezali od stopky a „bubáka“, dlouze vařili, ještě déle pasírovali, abychom ze třech košíků šípků získali necelé dva kilogramy marmelády. Každý si odnesl domů jednu naběračku. Už víme, jak těžký je život včelky a jak těžce se získává medová dobrota. A naši předkové na tom byli podobně, i to jsme si mohli uvědomit, jak těžký měli život.